« předchozí článek Lepší než život, hříšný chléb a vejce z mramoru | Home | Chléb kvašený chlebem a další kočičárny Rozinek a mandlí následující článek »
Cimes
By rachad | Květen 10, 2010
Mám zkouškové období a tak jsem si v rámci volna vyrazil na Pálavu abych navštívil Mikulov a především pak hotel Tanzberg o kterém jsem zaslechl, že se tam vaří židovská kuchyně. A takových restaurací tady moc nemáme.
Mikulov mi učaroval. Od pěkně zachovalé židovské čtvrti se synagogou, přes zámek až po krásný a rozlehlý židovský hřbitov po kterém jsme se toulali až dokud nezačaly zvonit klíče. Dozvěděli jsme se že zde působil rabi Jehuda Löw ben Bezalel, že židovská komunita tu měla silné zastoupení a že v hotelu Tanzberg, v budově bývalého moravského zemského rabinátu mají na jídelníčku klasická aškenázská jídla. Ochutnali jsme šoulet, cimes a rýžový cimes. Jídla přirozeně nebyla košer ale to by nemělo mít žádný vliv na jejich chuť a podobu. V šouletu byly použity drobné bílé fazole, kroupy a kousky kachního masa. Talíř byl po obvodu ozdoben trochu mdlou sekanou petrželkou. Šoulet byl trochu suchý, bylo patrné že fazole s kachnou nestrávili v troubě tolik času kolik by bylo třeba. Ale jinak chutnal dobře. S cimesem jsme si trochu naběhli. Jánošík má bezlepkovou a já znám cimes trochu jinak. Dostali jsme farfelky se švestkami, sypané skořicí. Chutnalo to výtečně, nicméně v tom byla mouka a Janka měla hlad, takže to padlo na moučník pro mně a na stůl frčel další cimes, tentokrát rýžový. To byl vpodstatě rýžový nákyp, chutnal ale neoslnil. Trochu mě překvapilo, že i něco takového jako cimes se dá vykládat tolika způsoby…
Janka se mě ptala jak znám cimes já, tak jsem zavzpomínal: já si pamatuji cimes jako sladkou a voňavou kombinaci masa a ovoce, Claudia Roden potom píše že jde o povšechný název pro sladké jídlo se zeleninou nebo masem. Řekl bych je že je orientálního původu (usuzuji tak z použitého koření: skořice, nové koření a muškátový oříšek), a dám opět slovo C.R. která píše, že sefardští Židé se naučili jíst maso s ovocem v 10.století v Bagdádu, ve středověku se potom chuť Bagdádu objevila ve středověkém Německu.
Ruth Bondyová ve své knize Boží hody popisuje cimes jako kulaté plátky mrkve které symbolizují očekávání všeho dobrého – kulaté značí nekonečný cyklus a koloběh času, stejně tak jako hojnost (mince) a sladkost je příslibem lahodného roku. Sladký cimes se např. v Praze sestával z hrušek, mrkve a medu. Proto se tento cimes podával se začátkem Nového roku.
Asi nejtypičtější pro cimes je kombinace sušených švestek a hovězího masa ale známý je i cimes mrkvový a umím si představit dost dobře kdoulový nebo dýňový. Ve Státech prý do cimes přidávají batáty namísto brambor a dost dobře lze přidat trochu červeného vína, mletého zázvoru a dosladit medem. V Česku známe maso s ovocem dost dobře myslím, od husy s jablky až po kapra načerno.
Recept je vlastně dost jednoduchý, hovězí žebro nebo hrudí se dusí s cibulí, řádně opepřené a osolené podobně jako guláš, navíc dochucené celou skořicí, na tři strouhnutí muškátového oříšku, a špetkou mletého nového koření. Když nám maso pěkně změkne přidáme na kostky nakrájené brambory, trochu cukru, na kolečka nakrájenou mrkev a sušené švestky, které si ovšem předtím namáčím do sladkého červeného vína. Dodusíme vše doměkka a hopá! Cimes je na světě! Tak mě napadá, že docela dobrým reprezentantem cimesu by bylo i moje oblíbené hovězí na kávě… To co ale činí cimes zajímavým a známým je výklad slova cimes. Nechávám slovo veličině jidiš mistru Leo Rostenovi v knize „Jidiš pro ještě větší radost“:
z německého „zum essen“ – k jídlu
Původní význam: mísa míchané zeleniny a ovoce, například: mrkev, hrášek, sušené švestky, brambory atd. Také to znamenalo koláč z kompotovaného ovoce. Jelikož příprava cimes byla složitá, pracná a celá ta míchanice vyžadovala dost času , význam slova se časem přenesl. Procedura, jež se nám zdá nekonečná, složitá -jakákoliv komplikovaná věc:„Prosímtě nedělej z toho cimes!“ (neopakuj to donekonečna, proč z toho děláš světový případ?), „To pro mne není žádný cimes“ (z toho mne už hlava nebolí) „Jakápak šlamastika? Pro mne je to docela normální cimes.“ A konečně: potíže, nesnáze, smůla. Nedávno byl v novinách inzerát: „Jakýpak s tím krám – nechte cimes nám!“
2 komentáře k článku “Cimes”
Přidejte svůj komentář:
Pro přidání komentáře se musíte zaregistrovat logged in .
Ani jsem nevěděl, že Jidiš pro radost má pokračování, to budu muset někde sehnat, díky za tip (-:
1: Hola! (-: Koupil jsem ji, je to asi tři roky nazpátek. Protože Jidiš pro radost byla rozebrána do mrtě.Není to ani tak pokračování, jako spíš rozšířené vydání.