« předchozí článek Zrní, Radůza a splněný sen | Home | Nashledanou Brno… následující článek »
Arabský dýchánek na Anenských terasách
By rachad | Červen 24, 2010
Malé mezze
Hummus bil tahina, pastirma, grilovaný nakládaný lilek a nakládané olivy
…
Adas šoraba
polévka z červené čočky, s mušlemi, krevetami a římským kmínem
…
Kisir
salát z burghulu se sušenými rajčaty, petrželkou, ovčím sýrem a pošírovaným křepelčím vejcem
…
Filet z pražmy s nudlemi vermicelli a omáčkou ze šafránu, oliv a sušených limet
…
Jehněčí mansaf s rýží basmati s piniemi a mandlemi
…
Domácí baklawa se zmrzlinou kulfi
…
Nana thei a najjar – káva s kardamomem
Bohužel jsem nestíhal všechno fotit, protože jsme všichni expedovali. Ale můžeme se na to společně podívat hezky zblízka.
Mezze byla hračka. Všechno se dalo připravit předem. Ježek den předem naložil dobré olivy s celou skořicí, pomerančovou kůrou a vinnými listy. Ráno potom nakrájel pastirmu na tenké plátky, uvařili jsme cizrnu a zatímco jsem v centru Brna hledal parkování (vyjímečně jsem byl autem) Ahmed dochutil hummus. Byl vynikající! Ogrilovaný lilek, marinovaný v olivovém oleji s piniemi, chilli a rozinkami to všechno pěkně doplnil a zároveň odlehčil. A Ahmed k tomu ještě upekl domácí pitu.
Polévka už byla ve stylu Severní Afriky. Povařil jsem skelety z pražem a ze získaného vývaru připravil polévku s drcenými rajčaty, římským kmínem, chilli a česnekem. Rozvařená čočka se postarala aby polévka byla dost „šoraba“. Když se potom v polévce těsně před výdejem potáhli srdcovky a hezky to všechno provoněli, mohl jsem si dovolit jen tak dozdobit grilovanou krevetou. Polévka byla super!
Salátek byl z velmi vydařeného bulguru a tím pádem byla zase část úspěchu více méně zajištěna. Bulghur jsme uvařili ve vodě hezky doměkka a Ježek to prostě perfektně dochutil petrželkou, sušenými rajčaty a olivovým olejem. Křepelčí vajíčko a lístek rukoly byla jen třešíňka na dortu ale drcený ovčí sýr dal zase salátu – s prominutím – pořádný koule!
A to je bohužel všechno co jsem stihnul nafotit, protože od té chvíle už začal fofr na expedici teplých jídel.
Na řadě byla ryba. Pokud znáte vermicelli, asi by vás překvapilo, že se používají i v arabské kuchyni, ale ty co se dají koupit v Česku jsou od velikosti spaghettini a výše. Takže jsem zamířil andělské vlásky do Farahu, kde se dají koupit konáfe ve vakuovém balení a to bylo přesně to co jsem hledal. Rozčesané vlásky jsem dal péci do trouby do lehce zlatavé barvy. Zatímco se mají hned potom správně zalít cukrovým sirupem a podávat s ořechy a jogurtem nebo zakysanou smetanou, já jim připravil lázeň z šafránového vývaru. A to jsem tomu dal… Nudle okamžitě zplihly a byly podávání nehodné. Nakonec tedy skončili milé nudle na talíři jen dozlatova a dokřupava upečené a pokropené olejem. Bylo to lepší než jsme čekal, i když úplně jiné. Na ně jsme pokládali pošírovaný filet z pražmy a přelili omáčkou z rajčat, šafránu, oliv, a sušených limet. Sušená limeta na kterou jsem hosty vysloveně upozornil, někoho zaujala, někomu nesedla. Ryba byla asi nejslabší místo.
Jako další byl na řadě mansaf. Hostům v Borgu bych si jen sotva mohl dovolit podávat mansaf na jedné velké míse bez příboru, na koberci položeném na zemi uprostřed stanu, maso s kostmi… I když by to asi byla velká legrace. Tohle byla evropská modifikace této libanonské a palestinské národní pochoutky. Na kousky nakrájené jehněčí maso jsem upekl v troubě s kořením bharát, čerstvým tymiánem a hned potom je nechal pomalu a dlouho táhnout (pomalé a dlouhé vaření těsně pod bodem varu)v jogurtu a smetaně až byla omáčka prodchnuta vůní pečeného jehněte a byla hezky hustá. Zvlášť jsem si připravil rýži Basmati a opražil mandle a pinie. Tady jsem body ztracené na rybě zase hezky rychle získal zpátky!
Přišel čas podávat dezert. Ahmed přichystal vynikající domácí baklawu z pistácií, mandlí a vlašských ořechů- Zmrzlina kulfi byla nad očekávání vydařená. Plnotučné mléko svařené asi na polovinu objemu (nebo kondenzované mléko) oslazené, s pár kapkami růžové vody, kandovaným ovocem a pomerančovou a limetovou kůrou tvořila s baklawou voňavou a nádhernou symbiózu. Ačkoliv jsem na to ani nesáhnul, kluci udělali všechno tak rutinně a dobře, že mi bylo až do pláče dojetím. Bylo to krásný…
A já se úplně nakonec zasekal vařením kávy a čaje. Čaj byl v pohodě. Podával se s opraženými piniemi a lístkem máty, ale to kafe…Uff!! S cukrem, bez cukru, s kapkou růžové vody, nebo bez… Napřed jednu kávu, potom pět, hned zas dvě, chvíli pauzu a další tři… Arabské menu mělo navzdory předpokládané nedůvěře úspěch. Chválit se nebudu, je natuty na místě pochválit kuchaře!
Topics: Jedna paní povídala…, Rozinky a mandle |
8 komentáře k článku “Arabský dýchánek na Anenských terasách”
Přidejte svůj komentář:
Pro přidání komentáře se musíte zaregistrovat logged in .
joj! sežráníhodné sežránihodný!
mohl bych se preptat stran toho mansafu: jaky jogurt , jak dlouho pekl a jak dlouho tahl? :P
Rachade už se těším na ty další projekty......:-)
Ach! To by byla večeře mých snů. Takhle se v Borgu vaří normálně? Pokud jo, jedu hned do Brna!
Mansafu by slušela ta ovčí hlava :)
1: jen co se vrátím dám ti kousnout
2: krátce zapéct v troubě při 200 stupních Celsia s čerstvým tymiánem, kořením a česnekem, potom dovařit v jogurtu (čím tučnější, tím lepší) se smetanou doměkka.
3: budeme se těšit na vaši návštěvu a hlavně nadměrnou konzumaci alkoholických nápojů (-:
4: v Borgu se vaří skvěle, ale pochybuji, že arabské menu zařadí na stálý jídelní lístek. Ale doufám, že se uvidíme na mém novém působišti!
Svá nová působiště z etických důvodů hlásíš až ve chvíli, kdy ta stará opustíš. Bude to stále na Moravě?
Stále zůstávám v Brně
Rachade, tak tomu říkám arabská kuchyně v „posh“ kabátku!
A jinak už se taky těším na další a příští projekty.